Palackého most

Palackého most je pátým pražským mostem přes Vltavu, počítáno po proudu řeky. Zároveň je také třetím nejstarším mostem a třetím kamenným mostem v Praze spolu s Karlovým mostem a mostem Legií. Most nese i jedno prvenství. Poprvé v Praze bylo při jeho stavbě použito techniky kesonového zakládání pilířů.

Jeho výstavbu si vynutil rozvoj průmyslového Smíchova. Stavba byla započata roku 1876 a dokončena za dva roky. Projekt mostu v duchu novorenesance vypracoval český inženýr Josef Reiter s architektem Bedřichem Münzbergrem. Most měří 228 metrů a je rozdělen na 7 segmentových kleneb. Pro jeho stavbu bylo použito žulových kvádrů různé barvy. V letech 1950 – 1951 byl opraven a rozšířen na necelých 14 metrů.

Most byl koncem 19. století vyzdoben 4 sousošími od J. V. Myslbeka s náměty z české mytologie. Sousoší byla koncem války při náletech poškozena a po roce 1945 přenesena na Vyšehrad do Vyšehradských sadů, kde jsou k vidění dodnes. Po mostě vedla dvoukolejná tramvajová trať a auta jezdila v jednom pruhu jednosměrně. Mostu se zpočátku říkalo Kamenný na Smíchov nebo Podskalský, ale od roku 1878 už nese název Palackého most podle českého historika, spisovatele a politika 19. století, Františka Palackého.