Plavba na voru ze Štěchovic do Hamburgu

Fotografie: Zbyněk Stanislav Vor zhotovený stejnou technologí jako vory brázdící Vltavu ještě v první polovině minulého století, který vyplul před dvěma týdny ze Štěchovic (11. července), úspěšně doplul do německého přístavu Lauenburg u Hamburgu. 120 plavených klád, ze kterých se vor skládal, se nyní promění ve kvalitní zahradní nábytek. Jak uvedla manažerka projektu VOR 2012, Andrea Pondělíčková, "plavené dřevo je na rozdíl od toho dopravovaného po souši kvalitnější, tvrdší a méně napadané škůdci”. Vor urazil denně okolo 100 kilometrů. Plavba na Labi byla zhruba jednou tak rychlejší než plavba po Vltavě, zatímco po Vltavě plul vor v průměru pět kilometrů za hodinu (zhruba stejně jako lidská chůze), po Labi to bylo dvakrát více. Jen plavba ze Štěchovic do Prahy trvala dva dny. Kromě trasy plavby a konstrukce voru byla autentická i další věc, noclehy. Posádka voru se pravidelně střídala a plula každý den až do půl deváté, poté se spalo buď pod širým nebem a když to počasí nedovolilo, ve stanech na břehu řeky. Bylo to právě počasí, které působilo největší problémy, nicméně posádka měla možnost využít služeb doprovodného remorkéru a dvou autentických ohnišť přímo na voru.

Historie vorarštví

Vorarštví má v Čechách dlouhotelou tradici a ještě donedávna patřilo mezi velmi uznávaná povolání. První doložená zmínka o voroplavbě se datuje až do roku 1316, což byl mimojiné rok, kdy se narodil Karel IV. Právě za tohoto panovníka nastal ve vorařství velký rozmach, který dosáhl svého vrcholu v 18. a 19. století díky rozvoji průmyslu, který potřeboval velké dodávky dřeva. Vybudování přehrad na Vltavě ve 20. století bohužel znamenalo zánik tohoto krásného řemesla. Projekt VOR 2012 vznikl jako nápad lesnicko-dřevařské společnsoti LESS k dvanáctému výročí existence společnosti. Na projektu participovaly také společnostiPrague Boats a Pražská paroplavební společnost.